Co se děje v běžcově těle?

Každoroční celosvětový nárůst běžců nelze přehlédnout a startovní koridory veřejných běžeckých závodů praskají ve švech. Do budoucna dle prognóz žádnou stagnaci ani pokles nečekáme, čili lidí s běžeckou zálibou bude jen přibývat a není divu. Mnoho medicínských pozorování a vědeckých studií neustále potvrzuje mnohé benefity běhu pro moderního člověka.

Pravidelně běhající lidé se dožívají v průměru o několik let déle než ti, kteří neběhají a mnohem lépe se vyhýbají mnohým civilizačním i jiným chorobám. Několik studií hovoří o tom, že lidé běhající v průměru 1,7 hodiny týdně rozloženě do dvou až tří tréninků pomalejšího běhu si tímto prodlužují pravděpodobnou délku dožití nejvíce, čili nemusíte běhat až tak moc, abyste ze svého oblíbeného pohybu vytěžit maximum.

Co přesně se odehrává v našem těle při běhu a jaké benefity nám přináší už v prvních minutách?

Pátá až desátá minuta běhu

Už jen několikaminutový běh každý den má potenciál snižovat riziko některých závažných chorob. Pravděpodobnost smrti na onemocnění kardiovaskulárního systému klesá o 45 %, o 30 % pak riziko předčasné smrti vůbec.

Dvacetiminutový běh

Už dvacetiminutovka aerobního pohybu má za následek změny v naší DNA k lepšímu. Zvyšuje se naše fyzická kondice a takové choroby, jakou je kupříkladu diabetes druhého typu se Vám  vyhýbají mnohem raději.

Půlhodinový běh

Půlhodinka 3x týdně má za následek redukci hmotnosti a růst fyzické kondice. Už umírněný půlhodinový pohyb v aerobní zóně pomáhá v průměru shodit čtyři kila za čtvrt roku. Starší běhající lidé vykazují mnohem menší úbytek fyzických i duševních sil než jejich stejně staří vrstevníci, kteří pouze chodí.

Hodinový běh

Hodinovka násobí ještě více pozitivní efekty a přináší ještě více spálených kalorií a posílení metabolismu.